Ráďa
Můj Mistr vyprávěl ten den i jiné příběhy a dokonce i pohádky pro Varovanské děti. Jenže to nebylo to nejdůležitější, co se za ten den událo. Jedna žena se toho dne utopila. Měla jsem tu čest, že jsem s ní předtím párkrát mluvilam nicméně mě velmi rmoutí, že jsem jí nedokázala pomoci. Když jsem se dozvěděla co udělala, byla jsem z toho naprosto v šoku. Jenže naštěstí jsem neměla mnoho času na přemýšlení, protože se znenadání staly rovnou dvě zajímavé věci. V první řadě jsem nalezla své ztracené dvojče! Ani nedokážu popsat či vyslovit své pocity štěstí. Objevila jsem ji v lese, jak mířila do našeho Feyského města Alansey. Jakmile jsme se potkaly, nemohly jsme uvěřit vlastním očím. Tak moc jsme si podobné. Řekla mi, že se naše rodiče rozdělili, a každý žil sám s jednou z nás, ale nikdy nám o té druhé neřekli. Netušíme proč. Nicméně teď jsme spolu a kutáme v horách a hledáme různé suroviny.
A ta druhá věc? Ta byla také velmi zajímavá a nádherná. Zamilovala jsem se totiž do Silnara. Bylo to tak znenadála. Šla jsem do lesa na bylinky a objevila jsem květinu. A samozřejmě mi to nedalo a přičichla jsem si k ní. Ach ta božská vůně! Kdo si k ní nikdy nepřivoní nebude tušit to speciální aroma. Když jsem později odcházela z lesa, potkala jsem znova svou sestřičku, která mi tvrdila, že se chovám poněkud divně. Když jsme se z lesa vrátily, spatřila jsem Silnara a tu započala moje velká láska k němu. Nikdy jsem nikoho nemilovala tak jako jej. Byly to nádherné hodiny, které jsme spolu prožili. Šli jsme dokonce tu květinu nalézt ještě s mojí sestrou a jedním varovanským alchymistou. Jenomže se nám ji nepodařio najít, a tak velký plán rozdat lásku všem okolo se bohužel nezdařil. Ale našli jsme jinou nádhernou květinu. K té si přičichla moje sestra a celý večer se pak smála. No jak byla veselá a šťastná. Proto doufám, že se mi v lese podaří nalézt i jiné podobné kytky, protože přinášejí nepopsatelně krásné věci. Moji sestru později bohužel vyléčil alchymistický léčitel a já jsem znenadání ztratila svou lásku. Jaký to byl prazvláštní pocit. Jako bych ho nikdy ani nemilovala... Stalo se to po jednom rituálu, kterým mě zasvětila naše velekněžka. To je vše důležité, co se toho dne myslím odehrálo, nebo spíše co bylo důležité pro mne. Jenže po dnu přišla noc. A v noci si mě, Silnara, moji sestru Nesse a kováře Garfa ještě a vědmou povolal můj Mistr Vypravěč Ytriag. Řekl nám, že provedeme jeden speciální rituál. Byl to rituál na přivedení pomoci pro náš národ. Rituál se sice zdařil, ale ještě uvidímem jaké přinese následky...
S úsvitem slunce začal nový den, který pro mě přichystal mnoho nečekaného. Se svým Mistrem Vypravěčem jsme se vydali do našeho rodného města Alansei. Zde jsme se usadili pod rozložitý strom k naší velekněžce a dalšímu Fey, který ve městě byl, Silnarovi. A můj Mistr započal vyprávět různé příběhy z dávných dob, které pamatuje jedině on. Řekl nám, že kdysi existovala jakási osoba zvaná Knihovník, a že její působení na Fey bylo rozporuplné. Vykonal sice pro nás mnoho dobrého, ale prý nechybělo málo a málem jsme kvůli němu zahynuli, i když to bylo nešťastnou náhodou.